Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2014

37. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 10. září 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. září 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 9. do 14. 9.

Měsíc je kolem úplňku. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Koncem týdne začnou ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 9. září.

Planety:
Mars (0,7 mag) a Saturn (0,7 mag) jsou za soumraku nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je vidět už po čtvrté hodině ranní a za svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce se zvýšila a může za to především skupina skvrn, která se natočila na viditelnou polokouli mírně pod rovníkem. O víkendu jsme v levé polovině disku měli hned dvě velké skvrny, kde je potenciál k silné erupci. Skvrny se budou nyní natáčet směrem k Zemi a případná erupce by měla na nás přímý efekt. Sledujte případně naše novinky vpravo. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS na ranní denní obloze končí a o víkendu začínají první přelety za ranního svítání. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • SpaceX v neděli úspěšně vypustila raketu Falcon 9 s družicí Asiasat-6.
     
  • Další moc pěkné snímky komety 67P nám poslala sonda Rosetta. Na fotografiích vyniká také výtrysk hmoty z jádra, což bylo ale obtížné zvýraznit pro velký kontrast. Doporučujeme také článek nahlížející pod pokličku Rosetty.
     
  • Gekoni, tedy posádka mise Foton-M, se bohužel vrátili bez známek života. Kromě nich na palubě probíhaly i další experimenty, například s výrobou polovodičů, tak snad alespoň ty proběhly bez potíží. Bezpilotní loď Foton-M je verzí lodi Vostok, v níž letěl i první kosmonaut Gagarin, ale je už značně vylepšena.
     

Výročí:

  • 9. září 1789 (225 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.
     
  • 12. září 1959 (55 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.
     
  • 14. září 1974 (40 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).
     

Výhled na příští týden:

  • kometa Jacques (u Ramínka)
  • Výročí: Mimas (objev)
  • Výročí: Vanguard 3

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 2, William Cranch Bond, Měsíc Leda, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »